STANISLAV ZEDNÍČEK / VŽDYCKY JSEM SI PŘÁL…

Vždycky jsem si přál, aby v mé poezii nebyl jen soulad rozumu a srdce s trvalým místem pro naději, ale i soulad s anonymními podíly lidí činného porozumění, lidí soucítících s bolestmi druhých, přejímajících tíži jejich břemen – a to v pravdě a přízni všeho skutečně živého: v pramenné čistotě touhy.

To jsem si vždycky přál, a to „přál“ stále trvá, je vlastně úpěnlivým „musím“ vnitřní svobody, stále víc dorůstá v samozřejmou nutnost žít v pohotovosti horlivě nedočkavých a realizovatelných úmyslů dobré služby s s domovským právem v bludišti Země, kde upřímnost ještě někde hloubí azyl i domov dětí odčiňujícího světa

* * *

Ale ty přestávky, neúprosné a bolestné, které náhle a jakoby neodůvodněně dovedou znehybnit pochopení všeho, co ještě musím na Zemi přijmout, co si ještě musím zasloužit, snad utrpením, snad seriálem nejnevysvětlitelnějších údivů, abych se aspoň na okamžik rozsvětlil tajemstvím nevyslovitelného! – Ta úděsná zlabyrintnění cest, chmurná ochrnutí, nechtěná a zahnívající vydechování mlhy! Vůle se odpařuje, pohasíná, jako by domírala v nehojitelných ranách z neomluvitelných úniků, v úzkostech nepravé žízně, přilhaného hladu – A zbezvládnělé já je v bezmocné závrati nepodplatitelné pravdy výčitek –

Tak to je – tak se vdechuji temnotou svých stínů i nezdůvodnitelnými zážehy úlevy, tak odkvétám a oživuji slova, tak jdu, vidím a slepnu, tak v sobě čekám, propadám se a vzlétám, tak ze sebe vybíhám do ztrát a nálezů, ke křižovatkám, kde úzkostním nabídkou možností větrnou výzvou své kamenité cesty, které se nemohu a nesmím vyhnout, protože je cestou mé naděje, nepochopitelně věrné naděje, která odedávna prosouvává celou mou malost, můj neodbytný neklid hledání do života úrodných ztišení, kde výška i propast mají schůdnost lásky, kde se bolest zradostňuje k pomoci všemu cennému, podstatnému, co je dnes v agónii ve všech vězeňských prostorách světa, co je tak démonsky zneviditelňované a zesměšňované v sobeckém chytračení vymírajících Čech –

(rukopis, nedatováno)

>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku