IVAN BLATNÝ • Souvislosti 2/2002
THE POLICE WILL TAKE ME BACK TO MY JOB (Básně Josefa Kainara, Vítězslava Nezvala a Ivana Blatného)
Josef Kainar
TÝDENNÍ ROZHLÁSEK
Jeť mladý genij objekt městské pýchy,
jeť jaksi její sochou za živa,
v té póze, kdy se jástvím zachvívá,
a o meruňce píše smělé akrostichy.
Kýchne-li genij, město řve: Ká propast!
Zakoktá-li se: slyšte proroka!
A padne-li mu paní do oka,
tři životopisci se mají na čem popást.
Pak mladý genij sbalí do kufrátek
cukroví, voňavky, své krémy pro ruce,
a sbohem ČSR, ty stará onuce,
chci mříže s erbovím, ne poesii vrátek.
Na státní subvenci jde genij do Anglie,
tam nabídne své služby Bí Bí Sí,
a zhurta pronese, co všechno myslí si,
jak on, co on, že on, a na co všechno plije.
Město to poslouchá, a město se jen diví.
Nu, jak on říkával, též řekněme si: Merde!
Měli jsme genia, a genia vzal čert.
Co však nám zůstalo, jsou jablka a slívy.
Ký osud genia. Propad se v úředníka.
Teď bude přinucen, Ivánek, za libru,
psát, říkat zprávičky všech různých kalibrů,
a říkat pěkně to, oč shora se mu říká.
Teď bude p ř i n u c e n přednášet o s v o b o d ě,
aby mu Bí Bí Sí nešláplo na paty.
Než náš lev, britský lev má delší pařáty.
Pustí-li Ivánka, pustí ho navždy k vodě.
Svobodné noviny 3. 4. 1948, s. 4
Vítězslav Nezval
ACH ŠKODA
Ach škoda, škoda, věčná škoda,
odrodivší se básníku!
Odpadnout srdcem od národa,
odciziti se jazyku,
nad kterým měl jsi držet stráž
a v němž je tolik krásy skryto.
Řekni mi, řekni, jak se máš.
Je mi tě přese všecko líto.
Jak jsi se moh´ dát zlákat Temží,
ženou a ještě bůhví čím!
Co se teď ve tvé hlavě hemží!
Jakým jsi pokryt jehličím!
Zlé svědomí je strašný červ.
Splatíš mu bezohledné mýto!
Nelze je zavřít do konserv.
Je mi tě přes to všechno líto.
Co chtěl jsi mít? Co? Slávu? Klid,
zatím co my se lopotíme?
Jak málo měl jsi rád náš lid!
Ty zradils jej, my nezradíme!
I na nejmenší dědince
budem s ním letos sklízet žito,
zatím co ty v zdech blázince…
Je mi tě přese všecko líto.
Vítězslav Nezval: Křídla, básně z let 1949–1952, Československý spisovatel, Praha 1952, s. 25–26
IVAN BLATNÝ
Modlitba
Yesterday seemed to be sidereal
bringing a very bad fate to me
But nothing happened
God was awake
I am now with Him, only without women
and that´s very sad
Dali by mi komunisté nějakou milenku?
v Sovětském svazu má být lepší distribuce
I should buy one in an auction
I should buy one from an auctioner
Dřevěné kladívko ji přiklepne někomu jinému
někomu mladšímu a šťastnějšímu
Dejvická závora se zavřela za Kolemjdoucím
kde má svou ulici městský rada Bráf
Aleno Bernášková půjdem´ spolu
do červené síně Komzomolu
Kolem jsou žíly, tepny, kolem krev,
budeme mít skoro na rakev
Abychom uviděli světlo země
cestu si zdola vzhůru vykoušeme
Ministerstvo informací bude pořádat banket na naši počest…
[…]
JCD 102–103
* * *
[…]
Ale třetí Světová válka nebude
i když se dopisy do Československa posílají přes Paříž
i když Jiří Kolář se považuje za podezřelého
on, jenž by gestapákovi ruku nepodal
míně tím Jiřího Taufra po komunistickém puči
jak mě to tehdy potěšilo
políbil jsem Kamila Bednáře a spěchal do Anglie
[…]
JCD 173
The Wafers
Přesto Trubeckoj by to studoval
a Mukařovský mě pozve na večeři do rue Canuet
stárnoucí Mukařovský s arteriosklerózou
Na jeho nočním stolku ležela moje knížka
jeho závory se zavřely za Kolemjdoucím
a z výhybkářovy budky zazněl smích.
JCD 286
1948
V Lighthorne
broskve si odložily plyšové pláště
s velikou touhou odložit si něco víc
odložiti si všecko až po jádro
Nu což
zmizí v nalíčených ústech dam na výletě do farmářovy čajovny
farmáře Václavíka
u něhož jsem jednou celý měsíc pracoval.
JCD 349
Levá úchylka
Titul minulé básně je o rok pozdější než Kainarův
teprve teď se lidé začínají bát
1948 vše bylo ztraceno
Beneš umíral Stalin žil
Beneš umíral Stalin Jules
jako v Druhé citové výchově
jako v druhé Citové výchově
L´éducation sentimentale.
JCD 349
* * *
Matějka mi řekl, že Holan je surrealismus
a stěhování Holan
Ale sovětští básníci píší teď jak chtějí
tak jak to je
Budem´ se objímat a líbat s Breznevem jak na Vzkříšení
Christos voskrěs.
JCD 434
Jak si pomáhám z deprese
Byl jsem už v Anglii, v Anglii matce ale
bál jsem se ještě moc, bál jsem se brány Calais
The predatory animals were after me
and the Home Office permitted me to stay only „until further notice“
Tak si vzpomínám na strach, který jsem už ztratil
abych si uvědomil, že jsem na tom lépe
Zítra bude zase šťastný den
jak Proustův s Albertinou v rue Hamelin
JCD 555
Ruin
I am an alien
that means that I can be deported to Czechoslovakia any day
I have problems
whether to admit Pit Strong
whether to take more papers
how to arrange an explosive morning.
JCD 566
I am an animal
The unimpeachable behaviour of the british police
lead me once to a fair trial
My fair lady of Soho will call me back
I was acquited I sing
The song of the water-line
the Darwin song of my species.
JCD 658
Class Society
Jiří Kolář was a carpenter
like Christ's foster father in Nazareth
in Gallilee
whereas Betlehem was in Judea
He was a poet-worker like Jan Noha and Vladimír Thiele
Hoch v modrém
I also used to wear overalls.
JCD 704
Blitz
Teď jsem šlechtic von Srnka
procházím se zámeckou oborou
okusuji hlavičky trav
spojen i s netopýry v rotundě
v dřevěné rotundě
Se všemi zvířaty
protože vesmír je jen jeden
With Jan Noha we left the communist party at the same time KSČ
dejte mi kupu Mezinárodní korespondence.
JCD 704
The good old days
Byl jsem překvapen že ho tak zrehabilitovali
vystoupil kdysi ze strany jako já
napsal mi o tom korespondenční lístek
bylo to jako polibek antikomunismu
Bylo to jako Kamil Bednář a přátelé
nahý člověk
nahý člověk kráčí po ulici a je chycen
do spleti vodovodů a měrnic.
JCD 773
Naopak
Stalin studoval pravoslavnou teologii
my měšťáčtí kosmopolité jej nenávidíme
chceme, aby svět splynul
jsme kosmopolité jako Vrchlický
pojmenovaný tak podle říčky Vrchlice
plné stříbrných mincí z Vlašského dvora.
JCD 895
Hodiny bijí v prázdném pokoji
Když na seanci medium
recituje můj slavný Dům
Já nejsem mrtev, nejsem duch,
jsem v emigraci dobrodruh
Nezanechal jsem černé vdovy,
nechodí plakat na hřbitovy.
JCD 910
* * *
[…]
Chtěl bych být sledován americkými detektivy
one of whom there is Venus the chocolate one
but I have no money for chocolate
I have no money for pursuit of happinesse
I like this phrase of the american constitution
and to tell the truth
I´ll be happy enough here under king Charles
because I´ll live to see him on the throne
his crown is the equivalent of America
enthusiasme a bit sostenuto
as the day progresses
[…]
JCD 1007
Básně z pozůstalosti Ivana Blatného jsou zde publikovány poprvé. Rukopisy jsou uloženy v LA PNP (viz V. Färber, Z. Hejda, A. Petruželka: Básnická pozůstalost Ivana Blatného, in: Revolver Revue, č. 47, září 2001, s. 275–278). Označujeme je zkratkou JCD (Job Costing Details) a číslem listu. Verš „The Police will take me back to my Job“ pochází z textů na JCD 1030.