TéMA | SUDETY I • Souvislosti 2/2005


Antonín Petruželka / Sudety – jak je to daleko?


Antonín Petruželka

Sudety - jak je to daleko?

Zájem o Sudety roste: vycházejí historické studie, paměti, romány, konají se konference, vernisáže, představení. Přesto jsme s poznáváním Sudet a s hledáním vztahu k nim ještě dost nepokročili. O kolik víc Němců z Čech než Stiftera či Kubina dnes bere za své běžný český vzdělanec - o pět, nebo o padesát? Kubinovo album Stilzel jsem znal dvacet let - a teprve poté, co jsem zkazky o Stilzelovi četl synovi před spaním v bivaku pod Plechým, stal se pro mne tento zvláštní skřet jakýmsi blízkým, novým krajanem. Příklad toho, že je téma Sudet nezvládnuté nejen kulturně, jsem před časem našel v novinách: poblíž Teplic nad Metují nastražil jakýsi důchodce výbušný systém pod kříž smíření, a když byl zatýkán, s voláním "živého mne nedostanete" se bodal nožem do krku - a zemřel. Tento tematický blok už na tom bohužel nic nezmění, a přece doufám, že si v něm laskavý čtenář vodítka k naději najde.

Petr Mikšíček (1977) se jako student kulturologie vypravil na pěší túru pohraničím a z cesty si přinesl fyzickou odolnost i téma pro odbornou práci; vybrali jsme ukázky z jeho cestovního deníku Waldgang. Literárněhistorická studie Martina Gažiho (1972) charakterizuje různá pojetí motivu lesa, zvláště Hercynského, u německých autorů. Básně autorů pocházejících z Pošumaví nabízíme v překladech Jana Mareše (1940) a zčásti i v němčině: poznáte na jejich poetice, kdo z autorů byl stoupencem národního socialismu, a kdo mu odporoval? Na dětství strávené v Českém Krumlově vzpomíná Božena Pelánová (1924): setkala se s několika typy vztahů mezi sousedy, jejichž "obec" rozbil konflikt mezi národy. Co se dělo na Broumovsku krátce po válce, popsal osobitým způsobem tamější revoluční velitel a funkcionář Josef Brandejs (1915). Josef Mlejnek (1946) ve vzpomínkách na dětství strávené na Doupovsku zformuloval zkušenost, že před "nesmiřitelným ideologickým světem" nelze najít útočiště ani v prostoru zbaveném původního obyvatelstva. Německou literaturu z Čech studuje Václav Maidl (1953) - v přehledném a čtivém eseji zachytil vývoj svého vztahu k oboru i ke kolegům, kteří žijí v Německu.

V příštím čísle Souvislostí najdete druhou část studie Martina Gažiho o motivu lesa. Ukázky z literárněhistorické příručky Josefa Mühlbergera (1903 Trutnov) Dějiny německé literatury v Čechách se budou týkat teoretiků kultury a spisovatelů Franze Spundy (1890 Olomouc), Rudolfa Kassnera (1873 Velké Pavlovice) a Fritze Mauthnera (1849 Hořice). Překladatelka Veronika Dudková a germanista Václav Petrbok k nim připojili také úryvek z doslovu Michaela Bergera (1949) k Mühlbergerově knize. O tom, jak se básník Ivan Blatný propracoval od motivu němoty k souběžnému užívání češtiny, angličtiny a němčiny, vysloví své domněnky Antonín Petruželka (1952). Malíř Jindřich Růžička (1945) se v poetické anamnéze prózou dobral k minulosti, již si nechce nechat vzít, neboť ona je "dům na hranici" a on "je v ní doma". Krátké reflexivní prózy Patrika Linharta (1975) reagují na současné poměry a atmosféru v Podkrušnohoří, a nejen tam. Matěj Spurný (1979) se pokusí zachytit obrysy diskuze, jež nad otázkou odsunu Němců probíhá v české veřejnosti. A možná se podaří připravit ještě další příspěvky.


>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku
>Přímý odkaz na článek: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=293