Robin Pech, Jiří Žid

Editorial

Myšlení a dílo filozofa Petra Rezka (1948-2022) proniká do mnoha oblastí. Jejich nedílnou součástí tak jsou a zůstávají i jeho texty věnované umění a architektuře. Své úvahy o architektuře Rezek shrnul a uveřejnil v práci Architektonika a protoarchitektura (2009), která hledá základní předpoklady architektury v oblasti elementárních tělesných zkušeností; přípravou k této práci však byly autorovy dílčí časopisecké články, studie a přednášky, které byly společně s dalšími materiály nalezeny v Rezkově písemné pozůstalosti a podle původního autorova plánu měly být souborně uveřejněny ve dvou samostatných svazcích jeho spisů pod názvem Architektura a tělo a Médium umění, umění média.

Shromáždění rukopisných, tištěných a digitálních materiálů Rezkovy pozůstalosti, a to se zvláštním zaměřením na dochované textové soubory Architektura a tělo a Médium umění, umění média se stalo hlavním cílem projektu Absolutní architektura v nevydaném díle Petra Rezka, který byl v roce 2025 realizován na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci, kde byl v listopadu téhož roku uspořádán také workshop Připraveno v pozůstalosti. K nevydanému dílu Petra Rezka. Jednotlivé příspěvky, které byly na libereckém workshopu předneseny, se posléze staly základem následujícího tematického bloku Souvislostí.

Petr Rezek působil na liberecké Fakultě umění a architektury téměř dvacet let od roku 2002, nejdříve jako vedoucí katedry teorie a následně jako vedoucí ateliéru prvního ročníku. Stěžejní byly jeho přednášky, kde učil studenty samostatně myslet; sám sebe vnímal jako učitele myšlení. V jeho působení na fakultě se promítala celá šíře jeho zájmů, studenty bral do opery s patřičným výkladem předem, legendární jsou dnes již jeho monumentální exkurze, které pořádal a ze kterých se studenti vraceli s plnýma rukama knih, které se cestou nakoupily. Naše Knihova, dnes Knihovna Petra Rezka, kterou od píky na fakultě vybudoval, se řadí k nejlepším fondům zaměřeným na umění, teorii a architekturu u nás. Jeho zájem o manuální disciplíny vyústil v založení Manuální propedeutiky architekta, dílny řemesel pro studenty architektury, která probíhá ve Stavební huti ve Slavonicích, jejíž základy uspořádal společně s tesařem a geometrem Petrem Růžičkou a stavitelem huti Petrem Chadimem.

Jedním z témat, ke kterému se Rezek ve svých přednáškách, úvahách i textech o umění a architektuře pravidelně vracel, bylo téma životnosti. Umělecké či architektonické dílo podle něho osvědčuje svoji životnost tehdy, když podněcuje k hledání, nalézání a dalšímu rozvíjení svých základních principů a východisek. Podle téhož kritéria bychom ovšem mohli posuzovat i dílo filozofické. Pokud tedy autoři jednotlivých příspěvků, které přinášíme níže, hledají, nalézají a rozvíjejí základní principy a východiska filozofického díla Petra Rezka, odpovídají tím nepřímo také na otázku po jeho životnosti, která se buďto osvědčí, anebo neosvědčí, ukáže, anebo neukáže.

Robin Pech (1988) vystudoval filozofii na Univerzitě Karlově. Zabývá se klasickou německou filozofií a moderní českou filozofií. Spolupracuje s FUA TU v Liberci a FLÚ AV ČR.

Jiří Žid (1983) vystudoval architekturu na FUA TUL. Je jedním ze zakladatelů ateliéru re:architekti, jenž se zabývá projekty v plné šíři architektonické a urbanistické praxe. Vede architektonický ateliér na FUA TU v Liberci.