Číslo 1/2023 vyšlo 28. dubna 2023


Esej o básni

Tomas Tranströmer: Z března ‛79 (přeložil Václav Jaromír)
Ondřej Buddeus: V souvislosti ostrova

Kontext

Wystan Hugh Auden: Básník a město (přeložil Martin Pokorný)
Wystan Hugh Auden: Dichtung und Wahrheit (přeložil Martin Pokorný)
Iva Málková: Literární historie Ostravy znovu ožívá (v mapě a knihách)
Pavel Hruška: Haldy
Aleš Roleček: Bičování Krista (Mezi Mistrem Litoměřického oltáře a De Chiricem)

Rozhovor

„Celoživotně jsem zůstal kovbojským romantikem“ (S Robertem Křesťanem o překladech a coverech, vyčerpaných písních, novém zvuku Druhé trávy a malých dávkách bluegrassu) (připravili Jan Šotkovský a Lukáš Novosad)

Nova et vetera

Jakub Vaněk: Zrcadlení (Generované básně)
Jakub Vaněk: Stroj na mixování textu
Vratislav Kadlec: Kus dávných, šťastných časů aneb Zápolení s chatbotem
Ondřej Buddeus: Malá anatomická studie
Petr Mano: Tratoliště (Deník)
Irit Amiel: A nazítří šel Lucek se všemi rovnou do vagónů (přeložil Miloš Doležal)
Miloš Doležal: „Jazyk mě následoval“ (Po stopách dvou důležitých svědků holocaustu v Čenstochové)
Grace Paleyová: Táta mě seznamuje se skutečnostmi stáří
Hana Ulmanová: Neuroticky antiautoritářská aktivistka (Nad životem a dílem Grace Paleyové)

Bagately Jiřího Zizlera

O Vzpomínkách na úhoře Anny Cimy, Slívových básnických denících a knižním rozhovoru, nové sbírce Petra Hrušky a Poezii ve věku vnějškovosti Jakuba Řeháka

Mojmír Trávníček

Jitka Bednářová: Editorial
Jitka Bednářová: Měkkosrdcí editor a kritik (Příběh Mojmíra Trávníčka)
Ludvík Kundera: Němě žasna (Mojmír Trávníček)
Ludvík Kundera: Kychová
Mojmír Trávníček, zblízka i zpovzdálí (Anketa a vzpomínky)
Mojmír Trávníček: Vrahův komentář
Mojmír Trávníček: Nemám čas
Mojmír Trávníček: Modlíme se s básníky
Mojmír Trávníček: O centrismu a excentrismu
Mojmír Trávníček: Obrať koně! (nad básnickou sbírkou Ivana Diviše)
„A Vy ještě čtete Drašara!!“ (Dopisy Mojmíra Trávníčka Jitce Bednářové)
Jitka Bednářová: Poděkování

Dramaturgický nářek Marty Ljubkové

Nad klasikou

Glosy historické Martina Nodla LXXXVI

O Majewského Kdy vypukne válka?, Polívkových Denících 1945–1948 a Chadimově Rudolfu Slánském

Pod čarou

Jiří Koten: Z šuplíku stolu sypou se stará slova (Nad poezií Ewalda Murrera)
Jakub Hankiewicz: Radost z poezie (Jakuba Řeháka Poezie ve věku vnějškovosti)
Vratislav Färber: Retúr k Peňásovi a Suchému
Nikola Mizerová: Včely proti válce (Norberta Scheuera Zimní včely)
Zdeněk A. Eminger: Kniha o Válovkách (Marcely Pecháčkové Jitka Válová: „Byly jsme dvě malý hovna ve vysoký trávě“)
Zdeněk A. Eminger: Látka, tělo, vzkříšení (Lenky Karfíkové, Látka, tělo, vzkříšení podle starokřesťanských autorů)
Lukáš Broul: Ad Vratislav Färber, Retúr k Plameni (Souvislosti 4/2022)

Marginálie

S jakýmkoli nápadem ke grafickému uspořádání nebo připomínkou k chybnému provozu se nám klidně ozvěte, budeme rádi.

Tiráž

 Vydává Sdružení pro Souvislostí Pod Strojírnami 10, Praha 9, tel.: (+420) 605 530 809

 
Facebook
Twitter

Předplatné

Z čísla 4/2022

K Eliotově Pusté zemi (v české meziválečné literatuře):

Zuzana Říhová

K Eliotově Pusté zemi (v české meziválečné literatuře)

U příležitosti stého výročí vydání Eliotovy Pusté země připravil Petr Onufer pro nakladatelství Argo nový překlad. Jedná se již o čtvrté kompletní převedení této básně do češtiny. Poprvé byla Pustá země vydána v překladu Jiřiny Haukové a Jindřicha Chalupeckého (Bedřich Stýblo 1947), o dvacet let později ve výboru Jiřího Valji Pustina a jiné básně (Odeon 1967) a nakonec pod titulem Zpustlá země od Zdeňka Hrona (BB/art 2002) - tyto tři překlady jsou dnes prakticky nedostupné. Čtyři zpěvy Pusté země vyšly v češtině poprvé již v raných třicátých letech, tedy v době, kdy vrcholí krize identity meziválečné avantgardy. Elegantněji než stále dokola opakovaná tzv. generační diskuze ji postihuje báseň Josefa Hory s příznačným názvem 1930. V uměleckém rozloučení se s postuláty avantgardy Hora píše: "Nejveselejší se nakazili smrtí / chmurnou mdlobu cítíš z veršů vát. / Ne, co oživuje, ne, co drtí / Ne, co chce na barikádě stát [...]. Redakce časopisu Plán, jehož byl Hora šéfredaktorem, navrhuje ve svém editorialu jako řešení avantgardní krize nový moderní řád: "Nechceme tlumočit úzké -ismy, ani vyrábět titěrné škatulky, ale zřít moderní dění a zachycovat ho v jeho plnosti. Nad ruinami starých společenských a uměleckých forem roste stavba nového řádu." Zhruba od roku 1930 sledujeme snahy o novou modernost, která by šla ruku v ruce s aktivním budováním alternativní avantgardy, jež by nevycházela z poetismu. Eliotova Pustá země, emblematické dílo angloamerického modernismu, hrála, přesněji mohla hrát, v tomto kontextu významnou roli.  celý článek

Z čísla 3/2022

„Svět je dobrá báseň“ (S Petrem Františkem Burdou o práci v domově důchodců, devadesátých letech, Jaroslavu Eriku Fričovi, Ars poetice, tajemných synchronicitách a transkulturalitě) (připravil Miloš Zapletal):

"Svět je dobrá báseň"

(S Petrem Františkem Burdou o práci v domově důchodců, devadesátých letech, Jaroslavu Eriku Fričovi, Ars poetice, tajemných synchronicitách a transkulturalitě)

Tvá cesta k akademickému působení nebyla přímočará, neodpovídala dnes obvyklému schématu: univerzitní studium - doktorát - odborný asistent. Naopak jsi předtím řádně přičichl k praxi, a to značně různorodé.

Pravda je, že se jako akademik příliš necítím. Po revoluci jsem studoval na Pedagogické fakultě v Hradci Králové, ale těsně před státnicemi jsem byl vyloučen. Na pracáku jsem si pak rukou zakryl oči, roztočil se a zabodl prst do seznamu s nabídkami práce. Díky tomu jsem se "náhodou" stal součástí patrně prvního pokusu o hospicový přístup ke klientům v rámci České republiky. Božena Zimová, ředitelka domova důchodců v opuštěném torzu vesnice Malá Čermná, kam jsem nastoupil, měla neuvěřitelnou odvahu. Po našem prvním rozhovoru pochopila, že kamkoliv těžko zapadnu. Dala mi tři měsíce absolutní volnosti, a po uplynutí té lhůty jsem jí měl předložit projekt, co a jak chci s těmi starými lidmi dělat. Zažil jsem tam těžko uvěřitelný příběh o proměně standardního ústavu s pověstí domu, kam se chodí umírat, v dům naděje, který inspiroval ostatní zařízení podobného typu. Osobně jsem byl u mnoha klientů ve chvíli jejich odchodu ze světa. To mě hodně formovalo.  celý článek