Alessandro Catalano

Samizdat mezi pamětí a utopií

Téma samizdatu přitahovalo v posledních letech pozornost mnoha badatelů v různých mezinárodních kulturních kontextech.1 Itálie, která v minulosti hrála důležitou roli v podpoře nezávislé kultury (namátkou připomeňme vydání Doktora Živaga v roce 1957 nakladatelstvím Feltrinelli, organizování tzv. Bienále kulturního disentu v Benátkách v roce 1977, dlouholetou podporu časopisu Listy atd.), zůstávala dlouho stranou této nové badatelské vlny. Donedávna dokonce zcela chyběly syntetické práce, které by mapovaly fungování tohoto specifického systému rozšiřování informací, jenž byl opakovaně přirovnáván k prehistorickému internetu či byl interpretován jako návrat k předgutenbergovské době.

V letech 2009-2011 jsme s rusistou Simonem Guagnellim na univerzitě v Padově koordinovali výzkumný projekt Mezi pamětí a utopií. Samizdat jako symbol evropské kultury. Historie, hranice, perspektivy (CPDA087493), který byl v Itálii prvním pokusem o studium českého a ruského samizdatu v jejich nejrůznějších aspektech. Pokud necháme stranou několik individuálních publikací,2 byla hlavním výsledkem práce jednak databáze samizdatových periodik (s rejstříky velkého počtu českých a ruských samizdatových časopisů - srov. www.maldura.unipd.it/samizdat/ ), jednak závěrečný mezinárodní kongres, kterého se zúčastnilo na třicet italských, českých a ruských odborníků. Všechny příspěvky byly publikovány italsky v monografickém čísle časopisu eSamizdat 2010-2011 s názvem Samizdat mezi pamětí a utopií. Nezávislá kultura v Československu a v Sovětském svazu v druhé polovině 20. století a jsou volně přístupné na internetu (www.esamizdat.it/rivista/2010-2011/index.htm ).

Českého samizdatu a exilu se týkaly články Tomáše Glance, Annalisy Cosentino, Jiřiny Šiklové, Jiřího Gruntoráda, Sylvie Richterové, Stafaniy Melly, Martina Machovce, Zbyňka Fišera, Aleny a Michala Přibáňových, Petry Čáslavové, Alessandra Catalana, Francesca Caccama, Valentine Lomellini a Antonína J. Liehma (Václav Havel nám umožnil jako doslov uveřejnit v italském překladu svůj text z roku 1987 - O jedné otázce. Několik poznámek po telefonu).

Kongres a sborník měly kladnou odezvu.3 Několik příspěvků je v přepracované formě připravováno i k publikaci v češtině. Časopis pro soudobé dějiny uveřejní historické studie Francesca Caccama a Alessandra Catalana věnované českému exilu, v prvním případě exilovému časopisu Listy, který řídil v Římě Jiří Pelikán (dnes je celý časopis přístupný na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů, v rámci našeho projektu byla kompletně digitalizována velmi málo známá italská verze),4 v druhém případě Zdeňku Mlynářovi, jedné z hlavních postavy politického exilu sedmdesátých a osmdesátých let.

V tomto čísle Souvislostí publikujeme tři přepracované konferenční příspěvky - Tomáše Glance o samizdatu jako "specifickém materiálním nosiči", Sylvie Richterové o české samizdatu za normalizace a Petry Čáslavové o samizdatu vězeňském. K nim připojujeme ještě článek Olgy Lomové o Kuo Lu-šengovi, významné postavě čínského literárního samizdatu.

Pro zahraniční bohemisty je jedním z velkých problémů odborných konferencí a podobných akcí jejich malý ohlas v českém kulturním kontextu, protože jejich práce musí chtě nechtě neustále balancovat mezi nutností rozšířit výsledky bádání ve výchozím kulturním kontextu a snahou neomezit výsledky výzkumu v mezinárodní sféře. Z tohoto hlediska představuje publikace několika konferenčních příspěvků v češtině důležitý krok k tomu, aby práce našeho výzkumného týmu mohla být posuzována a kritizována i čtenáři, na něž se ideálně obracela na prvním místě.

Poznámky

1] Viz například dvě monografická čísla Publish & Perish: Samizdat & Underground Cultural Practices in the Soviet Blocčasopisu Poetics Today (2008/4 a 2009/1) a číslo Blick zuru¨ck nach vorn. Samizdat, Internet und die Freiheit des Wortes časopisu Osteuropa (2010/11). 2] Viz také dvě předcházející čísla časopisu eSamizdatu věnovaná ruskému básníkovi Georgiji Ivanovovi (2009, 1), www.esamizdat.it/rivista/2009/1/index.htm , a Pražskému jaru (2009/2), www.esamizdat.it/rivista/2009/2-3/index.htm. 3] Viz například J. Šiklová, "V Padově o samizdatu", Listy, 2011, 4, www.listy.cz/archiv.php?cislo=114&clanek=041105 , a Z. Muchová, "Tra Memoria e Utopia - Mezi pamětí a utopií", Krajiny češtiny, 2011, 3, s. 45-47. 4] www.ustrcr.cz/cs/digitalni-studovna , www.maldura.unipd.it/samizdat/tamizdat/cecoslovacchia/riviste/listy_fogli/index.htm.