ROBERT MUSIL • Souvislosti 2/2020


Martin Pokorný / Once more, without feeling (Editorial)


Martin Pokorný

Once more, without feeling

(Editorial)

Muž bez vlastností byl "znovuobjeven" po druhé světové válce. Přesto se lze zcela vážně ptát, zda jsme jej vůbec začali číst, a to doslova. Slavný úvodní odstavec je dodnes někdy označován za "obtížně srozumitelnou meteorologickou zprávu", vykazující "přírodovědnou exaktnost". Autoritativní musilovská příručka sice konstatuje i prvky ironie a perzifláže, doprovází je však kuriózní glosou, že prý "ve skutečnosti v meteorologii tendují maxima k minimům" (a "Musil to ví"), nikoli minima k maximům, jak se píše v románu. Musil spíše věděl, že obrat "Lichtwechsel des Mondes" se pro fáze Měsíce v odborné astronomii používal naposledy v 19. století, a to hlavně v jeho první polovině; svědčí o tom fakt, že celou větu o astronomických tabulkách přejal takřka doslova z Meyerova konverzačního [!] lexikonu z roku 1874. Nejde tu o to, zda přesně literární vědci chápou význam jednotlivých termínů z úvodního odstavce románu, a nejde ani o literární vědce jakožto cech. Pro Franklina (zemřel 1790) a Jeffersona (zemřel 1826) byla meteorologie koníčkem, stejně jako pro Goetha, a Kant byl odborný fyzik; komičnost Musilova úvodu by odhalili hned. Dnešní "lidé ducha" na rozdíl od zmíněných čtyř osvícenců mohou denně slyšet přesné meteorologické předpovědi, avšak o meteorologii jakožto vědě nevědí nic; její karikatura jim proto může připadat jako příklad moderní vědy, čímž se románový vtip umocňuje zcela bez ohledu na to, zda prvky persifláže zaznamenáme čili nic, a dosahuje teprv své pravé ostrosti, neboť rozdíl mezi moderní vědou roku 1913 a moderní vědou roku 1813 je přinejmenším stejně zásadní jako rozdíl mezi politickou mapou Evropy pro roky 1920 a 1910.

Jistě: Muže bez vlastností lze číst - a s požitkem - i bez sebemenšího zájmu o vědeckou exaktnost; jinými slovy, lze jej číst bez zájmu o to, co se vlastně u Musila přesně míní exaktností. Lze jej číst oduševněle.

Obratu "muž bez vlastností" užívají v žurnalistickém posunu i lidé, kteří Musilův román dobře znají. Úvaha o geniálním závodním koni je tradována jen ve svém nejplošším významu, jako posměšek vůči nevzdělanosti davu, zatímco pro Ulricha jde o podnět ke klíčovému zjištění, že je mužem bez vlastností, a pro Musila šlo o ohnisko otázek, které ho provázely až do konce ("Patří geniální politikové do skupiny geniálních závodních koní?"). A všichni, kdo domněle vědí, jaký hodnotový soud má evokovat pojmenování "Kakánie", budou asi překvapeni Musilovým poválečným zápisem: "Čtu si v novinách, co dělají Italové v jižním Tyrolsku, aby zemi italianizovali, a z dopisů se dozvídám, jak si počínají Češi v Německo-česko-slovensku [in Deutsch-Tschechoslowakien]. Obojí je víc, než si kdy dovolil jakýkoli,germánský expanzivní tlak' ve starém Rakousku."

Z germanistických prací k Musilovu velkému románu, jež jsem měl prozatím k dispozici, považuji za jednu z nejužitečnějších monografii Thomase Gilly o mytizaci Muže bez vlastností. Proces mytizace započal záhy. Adolf Frisé, jemuž se v zásluhách o Musila a ve znalosti Musilových textů historicky vyrovná vskutku málokdo, je vedle přelomových edic a vysoce přínosných úvah (viz níže) také původcem charakteristik, jež zhoubně zakořenily v obecném povědomí: "Kakánie [...] byla pro Musila negativním modelem světa. Neurózy její společnosti diagnostikoval jako chorobné symptomy tohoto století. S vivisekční přesností odhalil jejich příčiny. [...] Usiloval však o víc než o mistrovsky inscenovanou Comédie humaine. [...] Ulrichovi spoluhráči a protihráči exemplifikují rozmanité varianty lidského počínání: reprezentanty vůdčích kruhů, velkokapitálu, vídeňské vládní diplomacie, reformátory, blouznivce, potenciální revolucionáře, nymfomanky, ezoterickou salonní královnu, nepříčetného sexuálního vraha, dojemně posedlou uctívačku Nietzscheho."'3f Do očí bijící pravdou je, že Musilův román vyniká malým počtem postav, rýsujících mimořádně úzké sociální i mentální spektrum. Pokud se necháme emocemi a touhou po vznešenosti - vždyť Muž bez vlastností je přece dílo! veliké dílo, plné idejí! - strhnout již u faktů takto evidentních, ocitáme se tím jednoznačně mezi symptomy, nikoli vivisektéry.

Současné Diotimy a Walterové obou pohlaví se jistě mohou zpíjet mírně odlišnými hodnotami než Diotima Musilova, politicko-mudroslovná dráha současných Arnheimů může mít mírně odlišnou trajektorii než Musilova postava nebo její historický předobraz. Ať tak či tak, ke čtení, jež by se snažilo tušit i hledisko překračující hlediska jednotlivých postav, máme ve všech podobných případech velice daleko.

Následující tematický blok nemá sugerovat jedinou ucelenou perspektivu; chce napomoci rozbít perspektivy zafixované v tom, co každý ví, a nabídnout alespoň několik podnětů, nutně zabarvených osobními zájmy sestavovatele.

Výběr byl zčásti formován i snahou nezasahovat do vnitřní struktury textu (jediná výjimka je na s. 163-164). Všechny ukázky tedy představují ucelený text, jasně vyčleněný textový oddíl nebo samostatný deníkový zápis bez výpustek.

Všechny materiály přeložil sestavovatel bloku.10 U Musilových textů přitom sloužil za podklad text tzv. klagenfurtského vydání.11 Tato nejnovější kritická edice, publikovaná pouze na CD-ROMu, je v současnosti v technickém limbu: není možné ji zakoupit a není aktualizována pro současné počítačové systémy; z těchto důvodů překladatel neměl přístup k souborům obsahujícím ediční komentář. Vzniká ovšem aktualizovaná kritická edice celého Musilova díla, již nyní z poloviny zakoupitelná v knižní formě a postupně bez poplatku zpřístupňovaná digitálně; k dispozici tak je kompletní text Muže bez vlastností včetně náčrtů z pozůstalosti a přípravných textů a přístupný je též komentář ke všem zveřejněným i vysázeným kapitolám a k variantám vysázených kapitol. Vzhledem k tomu, s jak impozantní přesností zatím editoři zachovávají stanovený harmonogram, lze očekávat, že zhruba do čtyř let budou originály zde přeložených textů v autoritativním znění a s nově stanovenou či potvrzenou datací přístupné na adrese musilonline.at.

Poznámky

1] Richard David Precht, Die gleitende Logik der Seele: Ästhetische Selbstreflexivität in Robert Musils "Der Mann ohne Eigenschaften", Stuttgart 1996, s. 47. 2] Robert-Musil-Handbuch, ed. Birgit Nübel - Norbert Christian Wolf, Berlin - Boston 2016, s. 241. 3] Samotný termín Lichtwechsel se používal i poté, ale pro zcela odlišný fenomén, totiž pro kolísání jasnosti hvězd. 4] Meyers Konversations-Lexikon: Eine Encyklopädie des allgemeinen Wissens, Dritte ganzlich umgearbeitete Ausgabe, Leipzig 1874, sv. II, s. 87, heslo Astronomische Jahrbücher (dostupné na Google Books). 5] Z jiného úhlu viz např. úvahu "Brýlemi sportu", která v překladu A. Siebenscheinové vyšla v Literárních novinách, roč. 6 (1995), č. 51-52, s. 4-5. 6] V jednom zápisu z roku 1920 Musil přímo hovoří ve vztahu k ČSR o "diktatuře českého národa nad německým" a dodává, že "z hlediska světových dějin jde o jednu z nejtěžších forem otroctví". 7] Thomas Gilla, Versuche der Auflösung - Andeutungen von Synthesen: über die Mythisierung von Robert Musils Roman "Der Mann ohne Eigenschaften" in der Literaturwissenschaft, Würzburg 2004. 8] Dost možná již Musilovým přičiněním; viz níže, s. 158-160. 9] Takto ve dvoustránkovém úvodním textu editora v paperbacku revidovaného kritického vydání Muže bez vlastností v nakladatelství Rowohlt (Hamburg 1987). 10] Přičemž při citování Muže bez vlastností užíváme s úpravami překladu A. Siebenscheinové. 11] Robert Musil: Klagenfurter Ausgabe; kommentierte Edition sämtlicher Werke, Briefe und nachgelassener Schriften; mit Transkriptionen und Faksimiles aller Handschriften, hlavní editor Walter Fanta, vydal Robert Musil-Institut der Universität Klagenfurt, Klagenfurt: Drava 2009.

Martin Pokorný (1973) je překladatel; k Robertu Musilovi publikoval glosu v Souvislostech 1/2007.


>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku
>Přímý odkaz na článek: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=2550