MOJMíR TRáVNíčEK • Souvislosti 1/2023


Jitka Bednářová / Editorial


Jitka Bednářová

Editorial

Toto pásmo je věnováno osobnosti literárního kritika a editora Mojmíra Trávníčka (1931-2011). Je možné ho číst jako příspěvek k dějinám moravského samizdatu a k recepci větších či menších autorů duchovního zaměření. Zejména je však portrétem osobitého intelektuála 20. století, který své rozsáhlé literární dílo vytvořil v improvizovaných podmínkách, a přehodnotil tak naši představu o tom, co je v literatuře a v životě centrální a co je okrajové, co významné a co méně významné. Mojmír Trávníček byl člověkem velkorysým, obětavým, skrz naskrz pokorným. Pokusíme se zachytit podstatné momenty jeho životního příběhu. Budeme se tázat po zdrojích jeho literárněhistorické a ediční práce, rozkrývat Trávníčkova niterná přesvědčení a motivace.

Pásmo uvádí studie o životě a díle Mojmíra Trávníčka, následuje vzpomínka Ludvíka Kundery Němě žasna z roku 1993, klíčový text, který náležitě pojmenoval Trávníčkovu roli v české literární vědě. Reflexe Trávníčkových spolupracovníků (editorů, redaktorů, nakladatelů, spolužáků) promlouvají v anketě, v níž jsme chtěli dát výrazný hlas kolegům ze severovýchodní Moravy. Z díla Mojmíra Trávníčka vybíráme několik krátkých textů rozmanitých žánrů, v jiné poloze, než jakou nabízejí jeho knihy: polemiku s Vladimírem Binarem, reflexe duchovní i nadčasové. Z literárního díla tiskneme text o Ivanu Divišovi, k němuž se Mojmír Trávníček vracel, ač nebyl jeho vyvoleným autorem. Když byla Divišovi udělena Státní cena za literaturu a objevily se rozhořčené komentáře, Trávníček vystoupil na jeho obranu: vidí ho jako básníka dantovského pekla, jenž vyjadřuje hrůzu a děs z toho, co s člověkem dělá "zneužití svobody, pohrdání svobodou a zapření svobody". Publikujeme také výběr dopisů, které byly nejvlastnějším Trávníčkovým žánrem. V dopisech se obracel k široké paletě adresátů, cítil se v nich nejsvobodněji, psal je s velikou lehkostí a radostí.

Počátky přípravy tohoto pásma pro Souvislosti spadají do roku 2016. Měla jsem v úmyslu reagovat na dvojité výročí Trávníčkova narození i úmrtí. Tou dobou jsem však neměla k dispozici všechny potřebné prameny, navíc přišel na svět malý Jonatan, s nímž se příprava bloku o několik let posunula. Mezitím zemřelo několik kolegů a přátel, kteří přispěli do naší ankety: literární kritik Jaroslav Med - jeho vzpomínka na Trávníčka je pravděpodobně posledním textem, který za svého života napsal. Jan Jakub Zahradníček, senátor, syn básníkův. Zvěrolékař Václav Kovář, Trávníčkův přítel z valašského Hovězí, jenž inicioval jeho duchovní příspěvky do tamního farního zpravodaje. Památce těchto přátel naše pásmo o Mojmíru Trávníčkovi věnujeme.


>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku
>Přímý odkaz na článek: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=2994