TéMA | INGEBORG BACHMANNOVá • Souvislosti 4/2016


Michaela Jacobsenová / Úvodem


Michaela Jacobsenová

Úvodem

Ingeborg Bachmannnová (1926 Klagenfurt - 1973 Řím) podává svým dílem obraz o stavu světa i stavu lidské mysli, o tom, jak se člověk stává obětí mocenských tlaků a násilí ve společných "velkých" i soukromých "malých" dějinách. Tady válka neskončila a nekončí, tady existuje trvalý boj o moc směřující k záhubě jedince, latentní fašismus, který hned na počátku "rozmetal její dětství" a zasáhl přímo do centra rodiny, kde se projevil jako nečekané utajované násilí. Důsledkem toho byla navždy poraněná její psychika a další životní zážitky jako by jen potvrzovaly nemožnost navázat neproblematický a nedestruktivní vztah mezi mužem a ženou, jak to sama zažívala při osudových setkáních s básníkem Paulem Celanem a poté s dramatikem Maxem Frischem. Zejména ztroskotání vztahu s Frischem neblaze a nenávratně poznamenalo posledních deset let jejího života, kdy nadobro opustila Rakousko a žila v Římě. Přitom to byl život umělecky i společensky dosud velice úspěšný, neboť básnířka zazářila už na počátku padesátých let na setkáních Skupiny 47 a po vydání dvou sbírek lyriky se stala uznávanou a oceňovanou představitelkou básnické generace, ba přímo mediální literární hvězdou. Měla široký rejstřík, psala rozhlasové hry, eseje, operní libreta i prózu: nejdříve povídky, později začala koncipovat obsáhlý prozaický cyklus Způsoby smrti, tisíce rozepsaných stránek, z nichž dokončila pouze román Malina. Osudová spojitost lásky a násilí, lásky a dějin, lásky a fašismu, lásky a zkázy - to je téma, které ovládá její psaní. Básně už téměř žádné nepublikuje, pro sebe však píše dál a v jejím římském bytě se našlo množství rozpracovaných rukopisů. Všechny tyto srdcervoucí texty fascinují zarputilým úsilím o uměleckou výpověď v krajní situaci, kdy autorka prochází psychickou i fyzickou krizí, a přesto s ní neustále zápolí ve velkém rozkmitu od utopické naděje k nejčernějšímu zoufalství, od vzepětí tvůrčí vůle až po směřování k sebedestrukci.

Deníkové záznamy jedné z jejích nejbližších římských přítelkyň odrážejí extrémní situaci, která nastala po nevyjasněné nehodě, kdy básnířka ve svém bytě patrně usnula se zapálenou cigaretou. Její stav ohrožující ji na životě a vleklá, téměř měsíční agónie znamenaly velkou zátěž jak pro vzdálenou rodinu, tak pro jednotlivé skupiny blízkých, navzájem izolovaných a nesourodých přátel.


>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku
>Přímý odkaz na článek: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=2028