HENRY JAMES • Souvislosti 3/2019


Jaroslav Hronek, Martin Pokorný / Novely Henryho Jamese (editorial)


Novely Henryho Jamese

(Editorial)

Pozice Henryho Jamese v českém literárním povědomí je vratká - ovšem při zvážení všech okolností vlastně ne o mnoho více, než tomu je dokonce i v anglosaském prostředí. Díky čtenářské oblibě Jamesových cestopisů v překladu Petry Martínkové (Italské hodiny, č. 2013; Malá cesta po Francii, č. 2015; Anglické hodiny, č. 2017) se do oběhu znovu dostává též Washingtonovo náměstí v překladu Aloyse Skoumala (č. 1987, 2019) či Portrét dámy - coby jediný z Jamesových velkých románů - v překladu Kateřiny Hilské (č. 2006, 2016). Nedávný je též "výbor z duchařských povídek" v překladu Stanislavy Menšíkové (Strašidelné příběhy, č. 2012) a známy jsou také nejslavnější Jamesovy novely: Daisy Millerová (přel. Zdeněk Urbánek, č. 1961 v souboru Mistrova lekce, 1995, 2006), Utažení šroubu (přel. Radoslav Nenadál, č. 1994, 2006), Listiny Aspernovy (přel. Josef Škvorecký a Lubomír Dorůžka, č. 1958, 1996), Co všechno věděla Maisie (č. 1971), Mistrova lekce a Šelma v džungli (č. 1961 v souboru Mistrova lekce). Vzhledem k monumentalitě a přelomovému významu Jamesova díla však stále platí: s jeho poznáváním stojíme na samém začátku. (Jediným starším překladem je podle katalogu Národní knihovny šedesátistránkový Eugen Pickering v překladu Pavla Václava Černého, č. 1885.)

Krátký časopisecký blok nemůže splácet žádné dluhy, naznačuje však alespoň možnost, kudy se ve zpřístupňování Henryho Jamese dále ubírat, a nabízí několik elementárních podkladů k chápání jeho poetiky. (I proto jsme si dovolili nabídnout všechny tři beletristické ukázky ve zkrácené podobě... )

Zájemce o další zdroje lze též odkázat na esej, již Jamesovi věnoval jeho blízký přítel Joseph Conrad (v překladu Petra Onufera je obsažena v souboru Poznámky o životě a literatuře, č. 2014), nebo na životopisný román Colma Tóibína Mistr (přel. Daniela Theinová, č. 2013).

Tematický blok sestavili Martin Pokorný a Jaroslav Hronek.

Martin Pokorný (1973) přeložil mj. U ptáků plavavých Flanna O`Briena (Rubato 2014), novelu Muriel Sparkové Nejlepší léta slečny Jean Brodieové (Prostor 2018), Příhody při shazování kůží Dylana Thomase (Rubato 2018) a Vlny Virginie Woolfové (3. vyd., Odeon 2019).

Jaroslav Hronek (1976) přeložil pro nakladatelství Dokořán román Johna Bartha Na konci cesty a v rukopise má pracovní verzi románu D. F. Wallace Nekonečný žert.


>Na obsah
>Pošlete nám svůj komentář k tomuto článku
>Přímý odkaz na článek: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=2421