Ladislav Čumba

Wittgensteinova kniha faktů

(ukázky z rukopisu)

1.0.0

Na světě jsou věci mezi nebem a zemí, které by neměly zůstat skryté. Jiné věci jsou zase každému na očích. Také je známo, že na kladenském náměstí měl být roku 2013 vztyčen pomník Karlu Wittgensteinovi od architekta Červeného. Pomník měl být zhotoven ze čtyřmetrové traverzy, do které by byly vyglavírovány wittgensteinovské informace a samozřejmě i jméno začínající na W. Také je známo, že souhvězdí Kasio...pea tvoří pět jasných hvězd. Na rakouské, německé či anglické obloze je vidět po celou noc a celý rok a prodloužení spojnice zadní nožičky písmene W směřuje na hvězdu jménem Polárka, a tím pádem je možné se podle tohoto souhvězdí orientovat. Wittgensteinův první životopisec, americký profesor Norman Malcolm, během vycházky svému cambridgeskému učiteli řekl, že je to M jako Malcolm. Wittgenstein mu na to odpověděl, že je to W, protože už za jeho dědečka v Lipsku před polovinou 19. století tomu tak bylo. Pomník ve tvaru traverzy vztyčen nebyl. Kladenští občané ale wittgensteinovskou připomínku na otce zakladatele ve tvaru dvojitého W naleznou za jasného počasí po celém Kladensku nad svými hlavami každou noc...

1.6.10

Je známo, že secese se u zbohatlých průmyslníků na rozdíl od tradic dbající šlechty těšila velké oblibě. Také je známo, že v reakci na vynález fotografie a jeho rozšíření v polovině 19. století došlo k malířské revoluci. A je známo, že z malířů reagujících na tuto proměnu se jednoznačně nejznámějším nejen mezi japonskými či blízkovýchodními sběrateli stal Claude Monet.

V rodinném sídle na Aleegasse visel první obraz Clauda Moneta v Rakousku-Uhersku, byla zde umístěna i první socha Augusta Rodina v monarchii. Karl byl největším mecenášem vídeňské secese, portrét dcery Margarety od Gustava Klimta je dodnes jednou z ozdob mnichovské Pinakotéky. Z generace expresionistů podporovali Oskara Kokoschku a Egona Schieleho. Kokoschka (18 let), Schiele (19 let) - ale ještě předtím, než byli vůbec na Akademii.

Také je bohužel známo, že světový aukční rekord, bratru dvě miliardy korun za jeden obraz, navíc opět za české peníze, realizoval bývalý majitel TV Nova Ronald Lauder za peníze z arbitráže, tedy peníze nás, daňových poplatníků, a také se ví, že se jednalo o obraz od Gustava Klimta.

Karl Wittgenstein se například roku 1898, tedy poté, co opustil všechny výkonné funkce ve svém průmyslovém holdingu, ujal členství ve výboru pořádajícím výstavu Secese. Prosadil navýšení rozpočtu na celých 100 000 tehdejších korun a místo dřevěného pavilonu nechal od architekta Olbricha postavit mistrovskou stavební práci v secesním stylu. Tu obdivují turisté a návštěvníci výstav dodnes. Všechny obrazy se prodaly, výstava utržila rovný milion a stala se komerčně nejúspěšnější výstavou zneuznaných umělců všech dob.

2.8.1

Je známo, že v době předinternetové se ten, kdo něco neznal, musel podívat do slovníku. A protože je velký rozdíl něco opravdu znát v souvislostech, nebo se naučit nazpaměť takové instantní moudro, mezi různými filuty se celé poznání smrsklo na nastudované slovníkové heslo. Tedy, v době vzdělání nakloněné, politického tání, dva roky před opětovným příchodem Rudé armády, vydalo nakladatelství Svoboda (nomen omen!) Filozofický slovník a vytiskla jej tiskárna - opět nomen omen - Rudé právo. Tento slovník však nebyl dostatečně ideově čistý, a tak bylo posléze jeho 50 300 výtisků čtenářům víceméně zapovězeno. Podíleli se na něm:

1/ Nevlastní otec svého času prvního českého polistopadového velkokapitalisty a nositele světových rekordů v kategoriích nejdražší láhev vína v restauraci, v bonusové kategorii nejdražší láhev posléze věnovaná k dopití personálu, dále největší spropitné za večeři a nejdražší nákup městského domu, ano, nevlastní otec Viktora Koženého a ten, kdo ho poslal studovat bakaláře na Harvardu, se jmenuje Květoslav Chvatík.

2/ Skupina filozofů a filozofujících pedagogů filozofických škol v letech stalinských i postalinských. Členové týmu byli různí: Ten, jenž o sobě tvrdil, že je nejlepším kamarádem spisovatele Bohumila Hrabala, a vydal o tom knihu. Dále učitel marxismu, který se dopracoval k výrokům typu, že prvním marxistou byl Ježíš Kristus. Nebo třeba bývalý advokát, který hájil u soudů komunisty a pak si střihnul ještě filozofii, aby mohl řídit i jinou než právnickou fakultu, tedy prof. PhDr. et JUDr. Josef Macháček. Tento děkan Filozofické fakulty UJEP Brno (dnes se škola jmenuje po autorovi první evropské sociologické monografie o sebevraždách, zkratku používá MU) v letech 1962-64 je autorem hesla Ludwig Wittgenstein v tomto Filozofickém slovníku.

Na 70 řádcích je pak Wittgenstein představen jako autor rozsahem nevelké, ve formě číslovaných aforismů psané práce, tedy Tractatus logico-philosophicus. Nová "antimetafyzická" filozofie se přitom neliší od "tradiční" filozofie jen jazykem; ... není vůbec systémem výpovědí - není vědou (naukou), nýbrž "činností". O skutečnosti nevypovídá ani logika; její výroky jsou tautologické,* a proto "prázdné". Z obou těchto závěrů lze však vyvodit ještě jeden závěr: Je-li filosofie logická činnost a nikoliv věda a nepřináší-li ani logická činnost žádný nový poznatek o skutečnosti, pak je filosofie "činnost" naprosto zbytečná. To přiznává i Wittgenstein, když prohlašuje: "Moje věty se ozřejmují tím, že ten, kdo jim rozumí, je rozpozná jako nesmyslné..." Na konci hesla profesor Macháček konstatuje, že subjektivně idealistický charakter jeho učení se nejjasněji projevuje právě v tom, co sám hodnotí jako nesmysl, tj. v přeměně filosofie na soustavu logickoanalytických aktů, což ovšem není odmetafyzičtění, nýbrž popření filosofie. Dodejme, že z kontextu nevytržený citát obsahuje navíc slovo "opravdu", a pro jistotu si ho zopakujme ještě jednou: "Mé věty se ozřejmují tím, že ten, kdo jim opravdu rozumí, je rozpozná jako nesmyslné. Jestliže vystoupil skrze ně na ně a nad ně, musí ... odhodit žebřík, po němž vystoupil."

* tautologie = definice kruhem; např. "Modré jsou

všechny květiny, které mají modrou barvu."

4.0.1

Je známo, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech a že peníze nejsou všechno. Přesvědčila se o tom i rodina exkladenských ocelářů. Ludwig měl jak známo hodně bratrů a všichni byli starší. Přesto se stal dědicem impéria. Došlo k tomu takto: 3 ze starších bratrů přišli o život (vlastní rukou), Ludwig nikoliv. Čtvrtému bratrovi byla po smrti nejstaršího bratra umožněna kariéra koncertního pianisty, prakticky virtuóza, avšak během 1. světové války přišel o ruku, a stal se tak prvním světovým jednorukým virtuózem, který nebyl brán jako přírodovědná kuriozita. Navíc, manžel starší Ludwigovy sestry - tedy ti dva, pro které postavil Ludwig onen zajímavý vídeňský dům - v roce 1939 skoncoval se svým pozemským žitím vlastní rukou rovněž.

5.3.6

Je známo, že fantazie nemá hranic a že představit si lze naprosto cokoli. Přesto jsou věci, které si lze byť jen představit stěží, nebo jsou naprosto nepředstavitelné. Sami byste asi ani neuvěřili, že taková představa může vůbec existovat. Nevím, jak vy a vaše představivost, ale moje představivost taková omezení má. Kupříkladu následující příběh je pro mě naprosto nepředstavitelný:

Jistý Ludwig W. ve svém dopise naprosto cizímu člověkovi, kterého nikdy předtím neviděl, nějakému redaktůrkovi z krajského města pod Alpami, jistému Ludwigu von Fickerovi, 14. července 1914 posílá bizarní nabídku 100 000 korun (tedy ekvivalent 10 kg zlata):

Velevážený pane!

Promiňte, že Vás obtěžuji jednou velkou prosbou. Chtěl bych Vám poskytnout sumu 100 000 korun a poprosit Vás, abyste ji rozdělil nemajetným rakouským umělcům dle svého uvážení. Jdu s touto věcí za Vámi, všiml jsem si, že mnoho našich nejlepších talentů znáte a víte, kteří z nich jsou k přijetí podpory od vás nejpotřebnější. Mohl-li byste mi tuto moji prosbu splnit, tak Vás prosím, napište mi na výše uvedenou adresu, v každém případě ale tuto věc až do dalšího podržte v tajnosti.

Ve velké úctě

Vám velmi oddaný

Ludwig Wittgenstein jun.

Do čtrnácti dnů již nejenom von Ficker zmíněnou astronomickou sumou disponoval, ale také byla první světová válka.

Dodejme, že anonymní dárce byl plně demaskován ve svých dopisech až roku 1988 a že za těch 100 000 byla například vytvořena nejvýznamnější německy psaná sbírka poezie 20. století jménem Elegie z Duina z pera pražského rodáka R. M. Rilkeho a nejproklatější z proklatých německých autorů Georg Trakl adresoval tomuto svému dobrodinci své poslední a současně nejznámější básně Grodek, Žal nebo Píseň Kašpara Hausera, o dítěti, kterému byla odepřena výchova a lidská řeč.

Žal i utrpení ponechme jiným, také hranice naší fantazie posunujme vědomě jiným směrem. A ještě jednou si zopakujme, že k nejefektivnějšímu kroku z hlediska podpory literatury ve 20. století se nevedly žádné složité řeči. Ty tři dopisy byly napsány extrémně kostrbatým jazykem. Dalších 74 let se o jejich existenci vůbec nevědělo. Celé to trvalo pouhých 14 dnů. A čin, nikoliv ta slova, učinil obdarovávajícího do konce života šťastným.

7.5.8

Je známo, že bohatí lidé, kteří se o majetek nezasloužili svou vlastní tvrdou prací a odříkáním, často nevědí co s penězi. Také je známo, že když někdo vidí někoho, kdo peníze rozdává, aniž by si zcela uvědomoval jejich hodnotu, není pak pozorovateli hloupé překonat počáteční morální zábrany a slova jako "stud", "slib", případně "morálka" a "závazek" pak přestávají hrát svou tradiční roli.

Už jsme si ukazovali, že Ludwig Wittgenstein se v posledních letech svého pozemského života se zalíbením a vytrvalostí sobě vlastní věnoval péči o zpěvné ptactvo. Když se pak filozof potřeboval vzdálit na dobu dvou týdnů ze svého západoirského venkovského azylu v Rosroe poblíž města Galway přes celou zemi až do hlavního irského města Dublinu, místním vesničanům nesdělil důvod svého odjezdu a ani po návratu neřekl, že mu lékaři v Nemocnici svatého Patrika diagnostikovali smrtelnou chorobu a vyčlenili poslední rok pozemského života.

Na dobu nepřítomnosti však požádal svého souseda, aby pečoval o jeho ptáčky. Dal mu za účelem krmení sumu 200 liber. Soused dar glosoval slovy, že neví, jestli 200 liber potřebují ti ptáčci, on že však ekvivalent svého ročního příjmu určitě upotřebí.

Závazek vůči Wittgensteinovi však necítil, jak dosvědčuje i báseň irského básníka Richarda Murphyho. Tento autor není nejvýznamnějším z irských autorů 2. poloviny 20. století, navíc, na rozdíl od několika svých kolegů ani nedostal Nobelovu cenu. Přesto díky srozumitelnosti jeho básní má své místo v irských čítankách. Školní mládež se tak například musí v čítankách seznámit s básní Filozof a ptáci.

Richard Murphy dva roky po skončení Wittgensteinova pobytu přebýval ve stejné chaloupce Rosroe poblíž města Galway. A vyslechl zde vesnické příběhy týkající se pobytu cambridgeského filozofa na irském venkově. Vesničany podivný profesor filozofie jazyka zaujal nejvíce tím, jak rozmlouval se svými ptáčky a úspěšně je učil mluvit. Murphy ve zmiňované básni slovy zachytil dobu jara 1951, zhruba kdy filozof v daleké Cambridge ležel na smrtelné posteli.

Profesor, který místní ptactvo naučil během svého pobytu mluvit a který zanechal na péči o jejich krmivo ekvivalent všech výdajů místní rodiny na dobu jednoho roku, se v posledních chvílích svého života již nestihl dozvědět, co se irská mládež musí v čítankách učit zpaměti, že "hordy vesnických koček / zmasakrovaly filozofovy ptáčky".

Pro laskavého čtenáře z toho plyne jasné ponaučení: Aťsi je kapitalista sebebohatší, aťsi zanechá libovolnou částku na jakýkoli sebelibější účel, pokud ho má někdo možnost beztrestně oškubat, neodolá pokušení učinit tak i na smrtelné posteli.

Na zabezpečení toho, co nebo koho měl člověk v životě nejraději, je každá suma nedostačující.

Ladislav Čumba (1976) absolvoval obory čeština a divadelní věda na FF MU v Brně. Učitel češtiny pro cizince, organizátor a moderátor, autor libret komických minioper. Realizoval několik autorských projektů (mj. Wittgensteinové na Kladně, Pečetní prsteny Josefa Palivce, Dějiny konspirace v Čechách a Porodnická opera). Působil v Divadelním ústavu a v několika neziskových organizacích. Spolupracuje s revue Babylon. Spoluzakladatel občanského sdružení Skutečnost (www.skutečnost.cz). Ukázky pocházejí z rukopisu knihy připravované k vydání vlastním nákladem.